Dne 13. listopadu se děti z naší školní družiny vydaly hledat duchy, kteří celé věky sídlí na hradě Vrškamýk. Někteří odvážlivci šli s paní vychovatelkou napřed a během cesty připravovali různé hry pro ostatní kamarády. Jen ale vešli za vrata hradu, přilétla vrškamýcká strašidla a strhla se pěkná mela! Strašidlům se povedlo proměnit děti v další duchy, ale naštěstí ne na dlouhý čas. Brzy totiž dorazily ostatní děti, které vycházely k hradu o něco později a své kamarády vysvobodily.
Na hradě Vrškamýk žije mnoho let bílá paní. I ta se dětem ukázala a dokonce je poprosila o pomoc při hledání jejích dětí, malých duchů, kteří jsou velice neposední, tuze ji zlobí a stále se jí schovávají. A tak se děti z 1. a 2. třídy daly do hledání. Svého úkolu se chopily velice zdárně, všechny malé duchy pochytaly a vzorně odevzdaly. 2. třída byla v hledání o něco málo úspěšnější než 1. třída, ale nikomu to nevadilo, hlavně že byli malí neposedové pochytáni. Duchové se také musí učit, tak byli zvědaví, co umí děti z naší školní družiny. Téměř na všechny jejich připravené otázky uměly děti odpovědět. Potom přišel čas her. Duchové si totiž kromě strašení také rádi hrají, soutěží a poletují vzduchem a pro naše děti měli připravenou celou hromadu různých her. Ale počasí hrám úplně nepřálo, protože se hodně rozpršelo, děti se tak musely se svými novými kamarády na hradě rozloučit a vrátit se z Vrškamýku do školy. Ale slíbily si s paní vychovatelkou, že si hry zahrají ve škole.
Moc jsme si všichni odpoledne s duchy užili, nepříznivé počasí nám vůbec nevadilo a někteří hrdinové se nakonec i trochu báli.
Za školní družinu Milena Drábková
Po stopách vrškamýckých duchů 
Po stopách vrškamýckých duchů
